.webp)
V kontextu správy rodinného majetku je nezbytné přesunout pozornost z úzkého chápání „portfolia“ jako pouhého souboru investic na širší pojetí majetku jako složitého systému, který zahrnuje nejen finanční aktiva, ale i právní struktury, rodinné dynamičnosti, rizikové vazby a mandátní rámce, jež určují budoucnost rodiny. Tradiční pojetí portfolia představuje výběr a kombinaci investičních aktiv s cílem maximalizovat výnosy vzhledem k riziku. Moderní portfolio teorie je v tomto směru nejznámějším přístupem, který se snaží optimalizovat rozložení rizika a výnosu v rámci jednotlivých aktiv (Markowitz, 1952; viz Modern portfolio theory, 2025). Toto portfolio-zaměřené myšlení ovšem nestačí tam, kde majetek plní širší řadu funkcí, od ochrany kapitálu přes generování stabilního cash flow až po zajištění mezigenerační kontinuity.
Přístup orientovaný pouze na portfolio vede ke zúžení pohledu na majetek jako na agregát investičních tříd, a nikoli na funkční celek, ve kterém jednotlivé části musejí spolu komunikovat a vzájemně se podporovat. Tento systémový rámec zahrnuje nejen investiční alokaci, ale i právní struktury, daňové plánování, rizikové modely, správu podnikových aktivit, plánování odkazu a rodinnou governance. Family office, jak je definováno v odborné literatuře, poskytuje integrující model, který překračuje jednoduchou správu portfolia a zahrnuje komplexní řízení celého bohatství rodiny s ohledem na její hodnoty, cíle a mezidobí generací (Family office, 2025; Understanding family offices, 2025). Tento celostní přístup je zcela odlišný od čistě investičně orientovaného asset managementu nebo portfolio managementu, které se soustředí primárně na výkon investic a alokaci aktiv vůči tržnímu riziku a návratnosti (Asset & Wealth Management, 2024).
Teorie zaměřená na portfolio může být pro jednotlivé investory užitečná v tom, že pomáhá optimalizovat alokaci aktiv tak, aby bylo dosaženo potenciálně vyšších výnosů za stanovené úrovně rizika, ovšem nezohledňuje širší kontext, ve kterém majetek rodiny funguje. Například v systému rodinného majetku mohou různá aktiva plnit specifické role, které nelze adekvátně postihnout pouze prostřednictvím finančně optimalizovaných alokací. Některá aktiva mohou mít funkci ochrany kapitálu, jiná generování stabilního cash flow nebo poskytování flexibility v nefinančních rozhodnutích; další aktiva mohou být svázána s konkrétními rodinnými cíli, jako je například podpora filantropických aktivit či zabezpečení vzdělání příštích generací (LinkedIn insight: Majetek jako celek, 2025). Bez tohoto holistického pohledu hrozí, že jednotlivé části majetku budou existovat technicky, ale nebudou fungovat jako součást koherentního systému s jasnou strategií a prioritami.
Holistický systémový přístup k majetku zahrnuje i dynamiku rizik a přístup ke specialistům, kteří dohlížejí na různé dimenze majetku rodiny. Rodinné kanceláře typicky zaměstnávají odborníky napříč oblastmi práva, daní, investic, ale i governance a plánování odkazu, což umožňuje integrované řízení bohatství a minimalizaci slepých míst, jež vznikají při izolovaném řízení jednotlivých investic (Understanding family offices, 2025; Wealth Management vs. Family Office, 2025). Bez takové integrace může portfolio zůstat formalitou bez skutečné schopnosti reagovat na komplexní potřeby rodiny a její dlouhodobé cíle, což je zvláště viditelné v situacích mezigeneneračního přenosu nebo při tvorbě právních a daňových struktur, které chrání majetek před fragmentací.
Systémový pohled na majetek je tedy přístupem, který chápe bohatství jako vícevrstvou síť, kde každý prvek nejen existuje, ale přispívá k celkovému fungování rodinného bohatství ve vzájemné souvislosti s ostatními. Takový rámec je klíčový pro legitimaci strategických rozhodnutí a pro schopnost rodiny reflektovat nejen kvantitativní cíle růstu, ale i kvalitativní cíle stability, identity a kontinuity smysluplné role majetku v životě rodiny.
Reference
