.webp)
Investiční svět je často prezentován jako čistě racionální disciplína, kde rozhodují čísla, data a modely. V realitě však hraje zásadní roli lidská psychika. Když trhy klesají, většina investorů nepociťuje primárně finanční ztrátu, ale psychologický otřes. Subjektivní bolest ztráty je totiž výrazně silnější než radost ze zisku. Tuto asymetrii popsala behaviorální ekonomie už před desítkami let a dnes patří mezi klíčové vysvětlení, proč se investoři často chovají iracionálně (Kahneman & Tversky, 1979).
Propad akciových trhů aktivuje v mozku centra spojená s ohrožením. Evolučně jsme nastaveni na okamžité reakce „boj nebo útěk“. V praxi to znamená, že i krátkodobý pokles portfolia je vnímán jako existenční hrozba, nikoliv jen jako dočasná volatilita. Emoce jako panika, úzkost nebo touha po bezpečí vedou k tomu, že investoři prodávají právě v okamžiku, kdy by měli zůstat klidní. Tím si sami realizují ztráty, které by se při zachování strategie časem vyrovnaly.
Empirické analýzy ukazují, že právě behaviorální chyby způsobují největší rozdíl mezi teoretickými a reálnými výnosy. Studie Dalbar (2022) dokládá, že průměrný investor na americkém akciovém trhu v posledních třiceti letech vydělal ročně o více než tři procentní body méně než samotný trh. Ne kvůli horším investičním produktům, ale proto, že nedokázal zůstat disciplinovaný. Tento rozdíl, známý jako behaviorální mezera, je klíčovým faktorem eroze rodinného bohatství.
Psychologie investora má přitom přímý dopad i na rodinné kanceláře a správu majetku ve velkém. Rodiny s vysokým čistým jměním se mohou domnívat, že díky zkušenosti a profesionálnímu zázemí jsou imunní vůči emocionálním chybám. Opak je pravdou. Vysoké částky v sázce vyvolávají ještě silnější emoční odezvu. Při velkých poklesech, například během finanční krize 2008 nebo pandemie COVID-19, jsme viděli, jak i velmi sofistikovaní investoři propadli panice a činili rozhodnutí, která dlouhodobě snížila hodnotu jejich portfolia.
Klíčem není eliminovat emoce, ty k investování nevyhnutelně patří. Klíčem je vytvořit struktury, které emoce ošetří. To zahrnuje jasně stanovenou investiční politiku, pravidelné rebalancování, oddělené rezervní fondy i otevřenou komunikaci v rodině. Neméně důležitou roli hraje behaviorální koučink, který učí investory rozpoznat vlastní reakce a vědomě se jim bránit. V tomto ohledu se role family office odlišuje od role tradičního finančního poradce. Zatímco poradce řeší primárně výběr produktů a investičních nástrojů, family office funguje jako koordinátor celého ekosystému, který dokáže propojit investice s psychologií, právními strukturami a dlouhodobými cíli rodiny (Statman, 2019).
Přijetí reality, že největším rizikem není samotný trh, ale investorova hlava, je prvním krokem k dlouhodobé stabilitě. Trhy vždy budou kolísat, propady i růsty jsou jejich přirozenou součástí. Rozdíl mezi rodinou, která dokáže majetek uchovat po generace, a rodinou, která ho ztratí během jedné krize, spočívá v odolnosti vůči těmto výkyvům.
Závěrem lze říci, že investiční chyby začínají v hlavě, nikoliv na burze. Porozumění vlastním emocím, disciplína a odborné vedení jsou proto nezbytnými prvky úspěšné strategie. A právě zde je role family office nezastupitelná, nejen jako správce kapitálu, ale i jako průvodce, který pomáhá rodinám udržet klidnou hlavu v dobách, kdy trhy klesají.
Jsme Triangle Family Office, rodinná kancelář v České republice. Pomáháme rodinám chránit, rozvíjet a předávat majetek s ohledem na čísla i emoce. Pokud chcete mít jistotu, že vás příště nepřekvapí trh ani vlastní hlava, ozvěte se nám.
Zdroje
