Týdenní tržní analýza 5. - 9. října 2026

Týdenní pohyby v kostce

Shrnutí týdne

Minulý týden přinesl výrazné pohyby na technologických i rozvíjejících se trzích a novou investiční příležitost na pražské burze. Největší pozornost přitáhla společnost OpenAI, u které se objevily rozdílné údaje o ročním tempu tržeb. Zatímco předchozí odhady pracovaly s částkou blížící se 70 miliardám dolarů, nové informace ukázaly přibližně 50 miliard. Rozdíl však vznikl především odlišnou metodikou vykazování příjmů z partnerských prodejů, nikoli skutečným poklesem poptávky. Přesto zpráva vyvolala výrazný výprodej technologických akcií. OpenAI následující den upřesnila, že do konce roku stále očekává roční tempo tržeb nejméně 70 miliard dolarů, což pomohlo náladu na trhu uklidnit.Mimo technologický sektor zaujal brazilský akciový trh, který po překvapivém výsledku prvního kola prezidentských voleb zaznamenal nejsilnější jednodenní růst od roku 2020. Index Ibovespa v pondělí vzrostl o 7,7 % a za celý týden přidal 8,8 %. Investoři pozitivně reagovali na vítězství Flávia Bolsonara nad současným prezidentem Lulou da Silvou, protože očekávají omezení veřejných výdajů, reformy a postupné zlepšení fiskální situace. Zahraniční investoři během jediného dne nakoupili brazilské akcie v čistém objemu přibližně 2 miliard dolarů, což představovalo rekordní jednodenní příliv kapitálu. O konečném výsledku prezidentských voleb však rozhodne až druhé kolo 25. října. Na českém trhu byla důležitá zpráva o zahájení IPO společnosti DOORNITE, největšího domácího výrobce dveří. Firma nabízí nové akcie při ocenění 400 až 500 milionů korun a plánuje získat až 100 milionů korun na modernizaci výroby, rozšíření kapacit a snížení zadlužení. Úpis potrvá do 19. října a obchodování na trhu START pražské burzy by mělo začít 23. října.

Hlavním tématem příštího týdne budou americká inflační data a začátek výsledkové sezóny za třetí čtvrtletí. Ve středu bude zveřejněn CPI a ve čtvrtek PPI za září. Po posledním zvýšení sazeb Fedu a růstu cen energií budou investoři sledovat, zda inflace znovu zesiluje a jak by mohla ovlivnit další rozhodování centrální banky. Sledovat budou také páteční vystoupení předsedy Fedu Kevina Warshe na výročním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Bangkoku. Výsledkovou sezónu tradičně zahájí největší americké banky včetně JPMorgan, Goldman Sachs, Citigroup, Bank of America a Morgan Stanley. V technologickém sektoru přitáhnou pozornost středeční výsledky ASML a čtvrteční výsledky TSMC, které ukážou, zda mimořádně silné investice do AI nadále podporují poptávku po nejpokročilejších čipech a výrobních technologiích.

‍

Tržní události

1. Rozdíl 20 miliard dolarů v odhadech tržeb OpenAI otřásl technologickými akciemi - 8.10. a 9.10.

Americká společnost OpenAI, stojící za ChatGPT, vyvolala minulý čtvrtek výrazné otřesy na technologických trzích poté, co Financial Times zveřejnily nové informace o jejích tržbách. Podle dokumentů předložených investorům dosáhlo anualizované tempo tržeb společnosti na konci září přibližně 50 miliard dolarů. Jde o přepočet aktuálních tržeb zpravidla za poslední měsíc na částku odpovídající celému roku při stejném tempu prodeje. Ještě 29. září přitom média informovala o hodnotě blížící se 70 miliardám dolarů. Rozdíl zhruba 20 miliard dolarů, tedy téměř 30 %, okamžitě vyvolal pochybnosti o skutečném tempu růstu jednoho z nejvýznamnějších hráčů v oblasti umělé inteligence.

Příčinou rozdílu byla především odlišná metodika vykazování tržeb, kterou OpenAI a její hlavní konkurent Anthropic používají při prodeji služeb prostřednictvím cloudových partnerů. Zatímco Anthropic do tržeb zahrnuje celou částku zaplacenou zákazníkem a podíl cloudového poskytovatele následně účtuje jako náklad, OpenAI u některých partnerských prodejů vykazuje pouze částku, která připadá přímo jí. Obě společnosti tak mohou při srovnatelném objemu zákaznických plateb vykazovat rozdílné tržby. Nejde tedy o skutečný propad tržeb ani o doložené oslabení poptávky. Původní odhad 70 miliard dolarů vznikl právě ze snahy investorů srovnávat obě společnosti podle stejných pravidel a poměřovat tak jablka s jablky. Investoři totiž upravili údaje OpenAI podle metodiky Anthropicu a zahrnuli do nich také příjmy z partnerských prodejů, které OpenAI běžně nevykazuje v plné výši. Následná prezentace společnosti investorům pracovala s její vlastní metodikou a ukázala hodnotu přibližně 50 miliard dolarů.

Graf 1: Srovnání rozdílných způsobů vykazování tržeb OpenAI a Anthropicu. Zářijový rozdíl mezi 50 a 70 miliardami dolarů u OpenAI vznikl především přepočtem příjmů z partnerských prodejů, nikoli poklesem poptávky. Do konce roku společnost očekává dosažení nejméně 70 miliard dolarů v anualizovaném tempu tržeb podle vlastní metodiky.

Prvotní reakce akciových trhů byla přesto výrazná. Ve čtvrtek 8. října akcie společnosti Oracle (ORCL) oslabily o 5,5 %, Broadcom (AVGO) ztratil 4,4 %, Nvidia (NVDA) poklesla o 2,9 % a CoreWeave (CRWV) téměř o 8 %. Philadelphia Semiconductor Index (SOX) odepsal 3,4 % a technologický Nasdaq Composite (IXIC) uzavřel o 1,25 % níže. Výprodej akcií tak byl skutečný, přestože za rozdílem 20 miliard dolarů stál odlišný způsob vykazování tržeb. Pokles současně umocňovaly obavy z rostoucího zadlužování technologických společností, dražšího financování a vysokých investic do datových center.

Graf 2: Čtvrteční zveřejnění rozdílu přibližně 20 miliard dolarů v odhadech tržeb OpenAI vyvolalo výrazný výprodej technologických akcií. Největší pokles zaznamenala společnost CoreWeave, jejíž akcie ztratily téměř 8 %, následovaná Oraclem s poklesem o 5,5 % a Broadcomem o 4,4 %. Výprodej zasáhl také širší technologický sektor, přestože rozdíl v tržbách vycházel především z odlišné metodiky jejich vykazování.

OpenAI přitom nadále vykazuje mimořádně rychlý růst. Její anualizované tempo tržeb se během třetího čtvrtletí zvýšilo o 77 %, přičemž v segmentu firemních zákazníků (B2B) vzrostlo dokonce o 107 %. Následující den přišlo upřesnění, podle kterého OpenAI stále očekává, že do konce roku 2026 dosáhne anualizovaného tempa tržeb nejméně 70 miliard dolarů, především díky růstu firemního segmentu. Akcie Oraclu v pátek následně posílily o 4,2 % a širší americké akciové indexy se vrátily k růstu.

Oracle, Nvidia, Broadcom a další firmy počítají s mimořádnými příjmy z dodávek čipů, výpočetního výkonu a budování infrastruktury pro OpenAI i její konkurenty a do rozšiřování kapacit investují desítky miliard dolarů. Čtvrteční výprodej ukázal, jak rychle mohou jejich akcie klesnout už při zprávě, kterou investoři vyhodnotí jako známku zpomalování růstu OpenAI.

Další zdroje: Reuters, OpenAI's September annualized revenue nears $50 billion, less than previously indicated, source says, 9.10.2026; Yahoo Finance, OpenAI’s Revenue Appears $20 Billion Lighter Than Reported — and the Gap Is Accounting, Not Demand, 9.10.2026; TechCrunch, OpenAI’s revenue is reportedly $20 billion less than previously projected, 8.10.2026; CNBC, Nvidia, Oracle, CoreWeave and other AI stocks sink on OpenAI revenue report, 8.10.2026; Reuters, S&P 500, Nasdaq end lower as crude prices jump, chip stocks weigh, 9.10.2026; Bloomberg, OpenAI Expects $70 Billion in Annualized Revenue by End of 2026, 9.10.2026; Barron’s, Review & Preview: Panic Retracted, 9.10.2026

‍

2. Brazilské akcie po volebním překvapení zaznamenaly největší denní růst od roku 2020 - 5.10. - 9.10.

Brazilský akciový trh zaznamenal v pondělí 5. října mimořádný růst poté, co první kolo prezidentských voleb přineslo překvapivé vítězství pravicového senátora Flávia Bolsonara nad úřadujícím prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Hlavní akciový index Ibovespa (IBOV) během jediného dne vzrostl o 7,7 % na historické maximum 206 911,89 bodu, čímž zaznamenal největší jednodenní zhodnocení od 24. března 2020. Poprvé v historii tak uzavřel nad hranicí 200 000 bodů a celý týden zakončil se ziskem 8,82 % na 209 066,90 bodu. Ještě výrazněji reagoval americký ETF iShares MSCI Brazil (EWZ), který během pondělí posílil přibližně o 13 %. Bolsonaro, syn bývalého prezidenta Jaira Bolsonara, získal 47,03 % platných hlasů, zatímco Lula obdržel 45,16 %. Výsledek tak překvapil investory, protože předvolební průzkumy většinou naznačovaly opačné pořadí.

Graf 3: Brazilský akciový index Ibovespa prudce posílil při prvním otevření burzy po prvním kole prezidentských voleb 5. října. Investoři tak reagovali na překvapivé vítězství Flávia Bolsonara, od něhož očekávají změnu hospodářské politiky a omezení veřejných výdajů.

Hlavním důvodem prudkého růstu bylo přehodnocení očekávání ohledně budoucí hospodářské politiky Brazílie. Bolsonaro prosazuje omezení veřejných výdajů, privatizace, daňové úlevy a přísnější rozpočtová pravidla. Investoři předpokládají, že by taková politika mohla zpomalit zadlužování země, snížit rizikovou přirážku brazilských aktiv a vytvořit prostor pro další pokles úrokových sazeb. Významnou roli sehrály také parlamentní volby, v nichž Bolsonarova Liberální strana posílila zastoupení v Senátu z 15 na 28 křesel a podle projekcí získá 121 z celkových 513 mandátů v dolní komoře oproti dosavadním 98. Silnější postavení pravice by tak mohlo usnadnit prosazování reforem. Jejich význam podtrhuje stav veřejných financí. Brazilský veřejný dluh vzrostl z přibližně 71 % HDP na začátku roku 2023 na 82,9 % v srpnu 2026. Celkový rozpočtový deficit se přibližuje 10 % HDP a podle Thierryho Larose ze společnosti Vontobel Asset Management úrokové platby spotřebovávají přibližně 35 % běžných veřejných příjmů. Vysoké náklady na obsluhu dluhu přitom dále komplikují stabilizaci veřejných financí.

Optimismus se projevil napříč brazilskými aktivy. Brazilský real v pondělí posílil vůči americkému dolaru přibližně o 4,1 % a kurz se přiblížil hranici pěti realů za dolar, pod kterou se do konce týdne dostal. Náklady na pojištění brazilského státního dluhu proti nesplacení prostřednictvím CDS klesly o 20 bazických bodů a výnosy desetiletých státních dluhopisů se snížily přibližně o 1,3 procentního bodu. Výrazně rostly také jednotlivé společnosti. Akcie maloobchodního řetězce Magazine Luiza, konglomerátu Cosan a provozovatele burzy B3 přidaly více než 20 %, zatímco banka Bradesco posílila o více než 13 %. Na amerických burzách zaznamenaly prudký růst rovněž brazilsky orientované finanční společnosti XP (XP) a Nu Holdings (NU), jejichž akcie vzrostly o 33 %, respektive 13 %. Rozsah přecenění potvrzuje i aktivita zahraničních investorů, kteří podle údajů burzy B3 během jediného dne nakoupili brazilské akcie v čistém objemu 10,06 miliardy realů, tedy přibližně 2 miliard dolarů. Šlo o největší zaznamenaný jednodenní příliv zahraničního kapitálu na brazilský akciový trh.

Graf 4: Překvapivý výsledek prvního kola brazilských prezidentských voleb vyvolal rekordní zájem zahraničních investorů. Ti 5. října nakoupili brazilské akcie v čistém objemu 10,1 miliardy realů (přibližně 2 miliardy dolarů), což představuje nejvyšší jednodenní příliv kapitálu za celé sledované období od roku 2008.

Někteří analytici přitom očekávají, že prostor pro další růst ještě není vyčerpán. Alejo Czerwonko, investiční ředitel pro rozvíjející se trhy v UBS Global Wealth Management, odhaduje, že by brazilské akcie mohly vystoupat až o 30 % nad úrovně před volbami. Thierry Larose z Vontobel Asset Management zase předpokládá, že by základní úroková sazba mohla během následujících 18 měsíců klesnout ze současných 13,75 % na 10 %, což by podpořilo další zhodnocení dluhopisů. Naplnění těchto očekávání však závisí na skutečném ozdravení veřejných financí. Podle Larose by stabilizace dluhu vyžadovala každoroční rozpočtové škrty odpovídající přibližně 2 % HDP po delší období. Takové zásahy by ovšem mohly oslabit ekonomický růst a jejich prosazení komplikuje skutečnost, že většina veřejných výdajů je legislativně či ústavně vázána.

Pondělní růst tak představoval především rychlé přecenění politického a fiskálního výhledu země, nikoliv náhlé zlepšení hospodářských výsledků brazilských společností. O konečném vítězi prezidentských voleb se navíc rozhodne až 25. října a ani případné Bolsonarovo vítězství nezaručuje uskutečnění očekávaných reforem. Investoři tak již nyní do cen brazilských aktiv promítají změny, jejichž skutečný rozsah a ekonomické dopady budou zřejmé až v následujících měsících.

Další zdroje: Reuters, Brazil markets' Bolsonaro rally sends stock exchange to record high, 5.10.2026; The Wall Street Journal, Brazilian Currency, Stocks Soar as Flávio Bolsonaro Pulls Ahead, 5.10.2026; Barron’s, Brazil Markets Are Betting on a Right-Wing Comeback. Major Hurdles Remain., 5.10.2026; Barron’s, Brazil Looks to Slow Its Debt ‘Snowball.’ It Won’t Be Easy., 8.10.2026; B3, Ibovespa B3 bate novo recorde e fecha em 209 mil pontos; dólar cai a R$ 4,98, 9.10.2026

‍

3. Největší český výrobce dveří DOORNITE míří na burzu s oceněním až 500 milionů korun - 5.10. - 7.10.

Český výrobce interiérových dveří a obložkových zárubní DOORNITE (DOOR) zahájil 5. října veřejnou nabídku akcií na trhu START pražské burzy, který je zaměřen především na menší české a slovenské společnosti. Přestože pod současnou značkou působí teprve od roku 2021, jeho výrobní historie sahá až do roku 1957. V roce 2021 totiž čeští manažeři v čele s Pavlem Šatným odkoupili český podnik od americké skupiny Masonite, tehdy největšího světového výrobce dveří. DOORNITE je dnes největším českým výrobcem dveří a zárubní, který v roce 2025 vyprodukoval přibližně 340 tisíc kusů a dodává výrobky do 14 evropských zemí včetně Česka a Slovenska. Společnost disponuje sítí 65 značkových vzorkoven a prodejen a vedle dveří nabízí také podlahy FLOORNITE, akustické panely WALLNITE či prosklené systémy STEEL DESIGN. Prostřednictvím dceřiné společnosti TOPDOORS navíc zajišťuje komplexní dodávky interiérových prvků včetně montáže.

V rámci IPO společnost nabídne až 200 tisíc nových akcií v cenovém rozpětí 400 až 500 Kč, což při plném úpisu odpovídá ocenění firmy na 400 až 500 milionů korun. Celkový výnos nabídky může dosáhnout 80 až 100 milionů korun. Na rozdíl od případů, kdy vstup na burzu slouží k prodeji podílů stávajících vlastníků, DOORNITE vydává výhradně nové akcie a získaný kapitál zůstane ve společnosti. Prostředky plánuje využít především na modernizaci výroby, rozšíření kapacit, rozvoj prodejní sítě, případné akvizice a snížení zadlužení. Současným akcionářům zůstane po plném úpisu 80% podíl. Nabídka potrvá do 19. října a zahájení obchodování se očekává 23. října.

Graf 5: Podle prognózy společnosti DOORNITE by její tržby měly do roku 2030 vzrůst z 580 na 943 milionů korun. EBITDA by se měla více než zdvojnásobit na téměř 120 milionů korun a její marže zvýšit z 8,2 % na 12,7 %.

Finanční výsledky ukazují výrazné zlepšení. V roce 2025 dosáhly tržby celé skupiny včetně dceřiných společností, po vyloučení jejich vzájemných obchodů, 580,5 milionu korun a EBITDA (provozní zisk před úroky, daněmi a odpisy) 47,8 milionu korun. Během prvního pololetí 2026 tržby meziročně vzrostly o 17,1 % na 325,4 milionu korun, zatímco EBITDA se zvýšila o 59,4 % na 35,5 milionu korun. Marže EBITDA, tedy její podíl na tržbách, se přitom zlepšila z 8,0 % na 10,9 %. Management do roku 2030 očekává zvýšení tržeb na 943 milionů korun a EBITDA na téměř 120 milionů korun. Počítá tak nejen s růstem tržeb, ale také s dalším zvýšením marže EBITDA až na 12,7 %. Růst má podpořit rozvoj TOPDOORS, rozšiřování sortimentu s vyšší přidanou hodnotou a nové výrobní kapacity. Po dosažení přibližně miliardových tržeb a EBITDA přes 100 milionů korun společnost plánuje také přestup na hlavní trh Prime Market pražské burzy.

Pozornost investorů si zaslouží také zadlužení společnosti. K polovině roku 2026 dosahoval čistý dluh skupiny přibližně 195 milionů korun, tedy 3,2násobku EBITDA za posledních dvanáct měsíců. Do konce roku společnost očekává jeho snížení na přibližně 132 milionů korun, přičemž tato prognóza již zahrnuje očekávaný výnos z IPO. Další růst firmy by měla podpořit také již rozběhnutá bytová výstavba v Česku. Podle vedení společnosti by nové developerské projekty měly vytvářet příznivé podmínky pro poptávku po jejích výrobcích v příštích třech až čtyřech letech. DOORNITE současně hodlá po vstupu na burzu vyplácet akcionářům přibližně 30 % čistého zisku celé skupiny formou dividend. Podle našeho orientačního výpočtu na základě čistého zisku za posledních dvanáct měsíců by to při plném úpisu a nabídkové ceně akcií znamenalo spíše symbolickou roční dividendovou výnosnost v rozmezí 0,95 až 1,19. Pro investory tak bude vstup DOORNITE na burzu především příležitostí podílet se na plánovaném růstu společnosti a její ziskovosti, zatímco dividendy budou jen doplňkovou součástí výnosu.

Další zdroje: Burza cenných papírů Praha, Úpis akcií společnosti DOORNITE a.s. byl zahájen, 5.10.2026; Patria.cz, DOORNITE míří na burzu. Výrobce dveří a zárubní zahajuje IPO na trhu START, EBITDA v pololetí vzrostla o 59 %, 5.10.2026; Burza cenných papírů Praha, DOORNITE: Česká jednička hraje evropskou ligu, 6.10.2026; DOORNITE, Pro investory, 7.10.2026

‍

‍