.webp)
Ve finančním plánování se likviditní událost popisuje čísly, tedy kupní cenou, daní a čistým výnosem. Pro člověka, který ji prožívá, je to však především událost identitní. Podnikatel, který třicet let budoval firmu, přichází prodejem nejen o denní náplň, ale i o roli, ve které ho znalo okolí a on sám. Dědic zase získává majetek, který si nevydělal, a s ním otázku, zda si jej zaslouží. Odborná literatura pro tento stav používá pojem syndrom náhlého bohatství a popisuje typické projevy, mezi které patří úzkost, pocit viny, izolace, nedůvěra k okolí a paradoxně i neschopnost peníze utrácet nebo o nich rozhodovat (Goldbart, Jaffe, & DiFuria, 2004). Klasický psychologický výzkum navíc ukazuje, že samotný nárůst majetku dlouhodobou životní spokojenost zvyšuje mnohem méně, než lidé očekávají, protože na novou úroveň si člověk rychle přivykne (Brickman, Coates, & Janoff-Bulman, 1978).
Prvním praktickým doporučením je nespěchat. Období šesti až dvanácti měsíců po likviditní události je nejrizikovější dobou pro velká rozhodnutí, protože se v ní potkává euforie, únava z transakce a nápor okolí. Osvědčeným pravidlem je takzvané rozhodovací moratorium. Prostředky se dočasně umístí konzervativně, rodina si dopřeje čas na vydechnutí a velké kroky, od nákupu nemovitostí v zahraničí po vstupy do podnikání známých, se odkládají, dokud není hotová celková strategie. Zkušenost poradenské praxe ukazuje, že rozhodnutí učiněná v prvním půlroce po exitu patří k těm, kterých rodiny nejčastěji litují (Grubman, 2013).
Druhým doporučením je pracovat s identitou a strukturou dne stejně vážně jako s penězi. Prodávající podnikatel potřebuje odpověď na otázku, co bude dělat v pondělí ráno. Může jít o investování s vlastní tezí, o správní role v jiných firmách, o filantropii nebo o dlouho odkládané osobní projekty. Bez této odpovědi hrozí dva typické scénáře. Buď návrat do podnikání za každou cenu, často formou neuvážené akvizice, nebo naopak prázdnota, která se promítá do vztahů i zdraví.
Třetím doporučením je připravit se na sociální tlak. Náhlé bohatství přitahuje žádosti o půjčky, investiční nabídky i očekávání širší rodiny a málokdo je připraven na to, jak nepříjemné je opakovaně odmítat blízké. Pomáhá zavést jednotný protokol. Všechny žádosti o peníze a investiční nabídky procházejí family office, která je věcně posoudí, a rodina se může odkázat na standardní proces, což chrání vztahy před osobním odmítnutím. Stejně tak pomáhá předem dohodnutý rámec pro podporu širší rodiny, například formou vzdělávacích fondů, místo nahodilých darů.
Čtvrtým doporučením je nezapomenout na partnera a děti. Likviditní událost mění dynamiku celé rodiny. Partner, který dosud spravoval domácnost vedle pohlcujícího podnikání, čelí nové každodennosti, děti se stávají potenciálně velmi bohatými dědici, což zpětně ovlivňuje jejich motivaci i vztahy s vrstevníky. Otevřená rodinná komunikace o tom, co majetek znamená a jaká pravidla pro něj platí, je v tomto období důležitější než kdykoli jindy a navazuje na zásady finančního rodičovství, kterým jsme se věnovali v samostatném článku.
V České republice vrcholí vlna prodejů firem zakladatelské generace, a tak náhlé bohatství přestává být okrajovým jevem a stává se zkušeností tisíců rodin. Česká specifika přitom celou situaci komplikují. Bohatství je zde stále citlivé společenské téma, úspěšní prodávající o transakci často nemohou nebo nechtějí mluvit, a chybí jim tak přirozená komunita lidí se stejnou zkušeností, jaká existuje v zemích s delší tradicí. O to větší hodnotu má profesionální doprovod, který kombinuje věcnou správu majetku s citlivostí k lidské stránce. Doporučujeme proto plánovat likviditní událost nejen daňově a právně, ale i osobně. Ještě před podpisem transakce si ujasnit rozhodovací moratorium, komunikační pravidla vůči okolí a první verzi odpovědi na otázku, čemu se rodina bude věnovat dál. Family office pak slouží jako nárazník, který v citlivém období odstíní tlak okolí a dá rodině čas proměnit náhlé bohatství v bohatství trvalé.
Seznam zdrojů
