.webp)
Zámožné rodiny věnují velkou pozornost tržním rizikům, diverzifikaci a daním, ale riziko, které dokáže majetek zasáhnout nejtvrději, bývá tabu. Je jím rozpad manželství. Rozvodovost se v České republice dlouhodobě pohybuje kolem čtyřiceti procent uzavřených sňatků (Český statistický úřad, 2024) a u rodin s významným majetkem má rozvod vedle emocionální roviny i rovinu existenční, protože může vést k nutnosti vyplatit bývalého partnera z podílu na firmě, k blokaci rozhodování ve společnosti nebo k prodeji rodinných aktiv pod tlakem.
Výchozím režimem českého práva je společné jmění manželů. Do něj spadá zjednodušeně řečeno vše, co manželé nabyli za trvání manželství, s důležitými výjimkami, mezi které patří majetek nabytý darem a děděním a majetek nabytý jedním z manželů před uzavřením manželství (Zákon č. 89/2012 Sb., 2012). Právě zde vzniká první častý omyl. Rodiče se domnívají, že majetek darovaný dítěti je automaticky navždy chráněn. Výlučný majetek však chráněn zůstává jen potud, pokud se nesmísí s majetkem společným. Výnosy z výlučného majetku, reinvestice přes společné účty nebo splácení společné hypoteky z výlučných prostředků vytvářejí šedou zónu, ve které se po letech manželství obtížně prokazuje, co komu patří.
Řešením je smluvená modifikace majetkového režimu. Snoubenci nebo manželé mohou notářským zápisem sjednat režim oddělených jmění, režim vyhrazující vznik společného jmění ke dni zániku manželství, nebo režim s individuálně vymezeným rozsahem. Smlouva může upravit i vypořádání pro případ rozvodu a zápisem do veřejného Seznamu listin o manželském majetkovém režimu se stává účinnou i vůči třetím osobám, což má význam pro ochranu před dluhy partnera (Notářská komora České republiky, 2024). Zájem o tyto smlouvy v České republice trvale roste a notářská praxe je dnes považuje za standardní součást majetkového plánování, nikoli za exces nedůvěřivých boháčů.
Pro rodiny s firmou nebo významným majetkem doporučujeme přemýšlet ve třech vrstvách. První vrstvou je ochrana na úrovni předávajícího. Rodiče mohou podmínky spojit již s darem nebo s nastavením svěřenského fondu, například tak, že obmyšleným je výhradně potomek a plnění nevstupují do společného jmění. Druhou vrstvou je smlouva o majetkovém režimu u potomka, která odděluje rodinný majetek od majetku budovaného manžely společně. Třetí vrstvou jsou korporátní pojistky, tedy stanovy a akcionářské dohody omezující převod podílů mimo rodinu a řešící situaci, kdy by se podíl přesto ocitl ve vypořádání.
Nejtěžší na celém tématu není právo, ale komunikace. Návrh smlouvy krátce před svatbou, formulovaný jako podmínka rodičů, dokáže vztah poškodit více než ledajaký spor o peníze. Doporučujeme proto o majetkovém režimu mluvit v rodině dlouho předtím, než je aktuální, ideálně jako o standardním pravidlu platném pro všechny členy rodiny bez rozdílu, zakotveném v rodinné ústavě. Smlouva by navíc měla být férová k oběma stranám, počítat s ochranou partnera pečujícího o děti a s růstem společně budovaného majetku. Smlouva, kterou by soud nebo partner vnímali jako zjevně nespravedlivou, neochrání nikoho.
České právo poskytuje rodinám flexibilní a přitom málo využívaný instrument. Smluvené majetkové režimy uzavírají ročně jednotky procent snoubenců, ačkoli rozvodem končí výrazně vyšší podíl manželství, a u rodin s podnikatelským majetkem je tento nepoměr obzvlášť riskantní (Notářská komora České republiky, 2024). Specificky česká je i souvislost s probíhající nástupnickou vlnou. Právě nyní přechází majetek zakladatelské generace na potomky, kteří vstupují do manželství nebo v nich žijí, a bez ošetření majetkových režimů se rodinné firmy poprvé masově vystavují riziku rozvodového vypořádání. Doporučujeme proto zahrnout majetkové režimy do každého nástupnického plánu jako jeho standardní součást. Family office zajistí koordinaci s notářem a advokátem a především pomůže rodině vést citlivou konverzaci tak, aby ochrana majetku neposkodila vztahy, které má tento majetek jednou sloužit.
Seznam zdrojů
